Legenda o Wittekindovi: Symbol naděje a štědrosti během prázdnin

Wittekind je legendární postava německého folklóru, známá jako „Bílé dítě“ nebo „Bílá panna“. Příběh o Wittekindovi je oblíbený příběh, který se dědí po generace a je spojován s obdobím Vánoc.…Podle legendy byla Wittekind krásná mladá dívka, která žila v malé vesnici v pohoří Harz. Byla známá svou laskavostí a láskou k přírodě a většinu času trávila prozkoumáváním lesů a luk kolem svého domova. Jednou v zimě, když byla venku na sběru lesních plodů, se Wittekind ztratila v lese a celé hodiny se toulala a hledala cestu zpět do své vesnice....Když začala padat noc, byla Wittekind unavená a chladná a ona se schoulila pod strom, aby si odpočinula. Zrovna když usínala, zaslechla v křoví šustění a viděla pár zářících očí, které na ni zíraly. Wittekind ve strachu o svou bezpečnost zavolala o pomoc, ale její hlas byl přehlušen kvílivým větrem.... Právě když se zdálo, že je veškerá naděje ztracena, z podrostu se objevila skupina přátelských zvířat v čele s moudrou starou sovou. Sova se posadila na větev nad Wittekindovou hlavou a začala zpívat uklidňující ukolébavku, která ji naplnila teplem a pohodlím. Když Wittekind poslouchala sovu píseň, cítila, jak se její strach rozplynul, a upadla do hlubokého spánku... Když se probudila, Wittekind se ocitla na krásné louce plné květin a ptačího zpěvu. Stála nad ní laskavá stařena, usmívala se a nabízela jí teplou misku ovesné kaše. Stará žena řekla Wittekindovi, že byla vybrána, aby se stala „Bílým dítětem“ lesa a že jí budou dány zvláštní dary a pravomoci, aby pomohla potřebným....Od toho dne žil Wittekind v lese a využíval ji. nově objevené schopnosti léčit nemocná zvířata a chránit přírodu. Stala se milovanou postavou ve vesnici a děti pro ni o Štědrém večeru často vynechávaly pamlsky v naději, že přijdou na návštěvu laskavého Bílého Dítěte...…Postupem času se legenda o Wittekindovi vyvinula v symbol naděje a štědrosti v období prázdnin. Bývá zobrazována jako krásná mladá dívka oblečená v bílém, obklopená zvířaty a přírodou. Její příběh nám připomíná důležitost laskavosti, soucitu a respektu k přírodnímu světu a nadále se přenáší z generace na generaci jako drahocenná součást německého folklóru.