Pochopení karlismu: Náboženské hnutí v katolické církvi

Carlismus je náboženské hnutí, které se objevilo v 19. století v katolické církvi, soustředilo se na postavu Charlese Chiniquye, francouzského kanadského kněze, který tvrdil, že obdržel božská zjevení. Hnutí zdůraznilo důležitost osobní svatosti a potřebu duchovnější a morální obnovy v církvi. Odmítalo také některé tradiční katolické nauky a praktiky, jako je uctívání svatých a používání latiny v liturgii.…Karlismus byl katolickou církví považován za herezi a byl odsouzen několika papeži, včetně Pia IX. a Lva XIII. Navzdory tomu, hnutí získalo významnou podporu ve Francii a dalších zemích, zejména mezi dělnickou třídou a chudými. Mnoho karlistů se považovalo za součást pronásledované menšiny v církvi a často čelili opozici a nepřátelství ze strany zavedené hierarchie.…Některé z klíčových přesvědčení a praktik karlismu zahrnují:…1. Důležitost osobní svatosti a duchovní obnovy v církvi.
2. Odmítnutí některých tradičních katolických učení a praktik, jako je uctívání svatých a používání latiny v liturgii.
3. Důraz na autoritu Bible a přímý vztah jednotlivce s Bohem.…4. Víra, že papež a církevní hierarchie nejsou neomylní a mohou dělat chyby.…5. Zaměření na duchovní a morální obnovu společnosti, nikoli pouze na jednotlivce.…6. Odmítnutí některých ozdob bohatství a moci v církvi, jako jsou komplikované obřady a zdobená roucha.…7. Důraz na jednoduchost, pokoru a chudobu jako klíč ke skutečné spiritualitě.…8. Víra, že Duch svatý vede v církvi nové hnutí, které by přineslo více duchovní a morální obnovu.……Karlismus měl významný dopad na katolickou církev, zejména ve Francii, kde si získal velkou přízeň mezi dělnickou třídou a chudí. Ovlivnilo to i další náboženská hnutí, například letniční hnutí, které vzniklo na počátku 20. století. Přes jeho odmítnutí zavedenou hierarchií církve je karlismus i dnes studován a diskutován učenci a teology.