Pochopení rozdílu mezi nekonzistencí a nedůsledkem

Nekonzistence označuje situaci, kdy dvě nebo více věcí nejsou vzájemně konzistentní. Jinými slovy, neshodují se ani se k sobě neshodují.……Pokud například osoba říká jednu věc, ale dělá opak, byla by to nekonzistence. Podobně, pokud si zásady a jednání společnosti vzájemně odporují, byl by to také nekonzistentnost. Činy a slova: Když se něčí činy neshodují s jejich slovy, jedná se o nekonzistenci.
2. Zásady a postupy: Pokud se zásady a postupy společnosti navzájem neslučují, může to vést k nesrovnalostem.
3. Chování a postoj: Pokud se něčí chování a postoj neshodují, lze to považovat za nedůslednost.
4. Vlastnosti produktu a marketing: Pokud vlastnosti produktu neodpovídají marketingovým tvrzením, lze to považovat za nekonzistenci.
5. Zákony a předpisy: Nejsou-li zákony nebo předpisy důsledně prosazovány nebo uplatňovány, může to vést k nesrovnalostem. Často se používá k popisu situace, kdy něco není důsledkové nebo nemá žádný dopad na skutečný svět.……Pokud například osoba učiní slib, který nemá v úmyslu dodržet, může to být považováno za nedůsledek, protože nemá žádný dopad na druhého člověka v reálném světě. Podobně, pokud zásady společnosti nejsou prosazovány, může to být považováno za nedůsledek, protože to nemá žádný významný dopad na podnik nebo jeho zákazníky.……Nedůsledky lze nalézt v mnoha oblastech, jako jsou:…1. Nedodržené sliby: Pokud někdo dá slib, který nemá v úmyslu dodržet, je to nedůsledek.…2. Nevynucované zásady: Pokud zásady společnosti nejsou prosazovány, může to vést k nedůsledkům.
3. Drobné chyby: Malé chyby nebo chyby, které nemají žádný významný dopad, lze považovat za nedůsledky.
4. Bezvýznamná rozhodnutí: Rozhodnutí, která nemají žádný reálný dopad, lze považovat za nedůsledky.