Porozumění Adagiu a Adagiettu v klasické hudbě

Adagio je hudební termín, který označuje pomalé a majestátní tempo, obvykle mezi 66 a 76 údery za minutu. Tento termín vznikl v období baroka a používal se k popisu specifického typu tanečního pohybu, který se vyznačuje půvabnými a důstojnými pohyby.

V moderní vážné hudbě se termín adagio často používá k označení pomalého a kontemplativního úseku skladby, často s více introspektivní nebo emocionální nálada. Tempo se může lišit, ale je obecně pomalejší než allegro a rychlejší než andante.

Adagietto, na druhé straně, je podžánr adagio, který se vyznačuje lehkejším a ladnějším tempem, typicky mezi 72 a 80 údery za minutu . Často se používá v pomalých větách klasické hudby k navození pocitu touhy nebo nostalgie.

Shrnuto, adagio je obecný termín pro pomalé tempo, zatímco adagietto je specifický podžánr adagia s více nadýchaným a půvabným tempem.