Theaetetus: Průkopnický filozof a matematik starověkého Řecka

Theaetetus (Řek: Θεαίτητος, fl. 4. století BCE) byl řecký filozof a matematik, který žil v Aténách během 4. století BCE. Byl žákem Platóna a je znám především díky spisům svého učitele a dalších starověkých pramenech. Podle Platónova dialogu Theaetetus Theaetetus tvrdil, že poznání není založeno na smyslové zkušenosti, ale spíše na chápání věčných a neměnných pravd. Věřil, že mysl může tyto pravdy pochopit prostřednictvím kontemplace a uvažování a že jsou nezávislé na fyzickém světě.… Theaetetus také významně přispěl na poli matematiky. Podle Diogena Laertia byl jedním z prvních matematiků, kteří použili metodu důkazu kontradikcí, a je mu připisován objev „středního úměrného“ (tj. geometrického průměru). Theaetetův život zůstává poněkud zahalen tajemstvím. O jeho raném životě nebo pozdějších letech je známo jen málo a mezi učenci se vedou určité debaty o přesnosti zpráv o jeho životě a učení, které nám byly předány. Nicméně Theaetetovu práci nadále studují a diskutují filozofové a matematici i dnes a jeho odkaz jako jednoho z předních myslitelů starověkého Řecka zůstává v bezpečí.